Informace o mne z kroniky radioklubu OK1KTA
OK1AK (ex OK1AKD) – Vlastimil Pejchal
Narodil se v r.1938 v Jinošově okr.Třebíč . Již od školních let jej zaujala elektrotechnika a zejména radiotechnika. Vliv na to měl jeho dědeček, povoláním sice mlynář, ale jinak vášnivý konstruktér různých radiopřijímačů pro které si dokázal ve své dílně vyrábět téměř veškeré součástky. Disponoval také velkým množství radioelektronické literatury a všemi časopisy, které v té době vycházely a které Vlasta zdědil. Během studia na gymnáziu (tehdejší JSŠ) v Třebíči měl příležitost dalšího praktického růstu díky strýci, který měl v Třebíči radioopravnu. Využíval každou volnou hodinu, do odjezdu vlaku po vyučování aby s velikým zájmem mohl u strýce pomáhat při opravách. To vedlo k tomu, že v posledních letech studia si doma zřídil skromnou dílničku a úspěšně opravoval rádia sousedům ve vsi i z okolních vsí. Po maturitě v r.1956 vzhledem ke skrovným finančním poměrům 8-mi členné rodiny vesnického učitele nastoupil do vojenského Spojovacího učiliště v Novém Mestě nad Váhom. Tam se záhy stal členem kolektivní stanice OK3KAS, posluchačem a rádiovým operátorem pod vedením věhlasného amatéra Jozefa Krčmárika OK3DG. Ve spolupráci s již zkušenějšími kolegy jako byl Viktor Křížek OK1XW a Milan Šrámek OK1ADR se velmi brzy vypracoval na schopného operátora. Nezanedbával ale ani svoji konstruktérkou zálibu a během pobytu na OK3KAS si postavil přijímač s elektronkami RV12P200 a do karuselu zrušeného TornuEb si zabudoval konvertor na všechna pásma. Po nástupu do služby k 2. spojovacímu pluku Tábor v roce 1959 s tímto konvertorem a záhy získaným skvělým inkurantním přijímačem EL-10 se naplno pustil do posluchačského provozu. Jako posluchač exceloval v řadě KV závodů a v roce 1964 se stal v kategorii posluchačů Mistrem ČSSR. Na jaře 1964 vykonal zkoušky a získal koncesi s volacím znakem OK1AKD. S pomocí Jirky OK1XT, který mu vyrobil chassis a skříňku měl do měsíce postavený vysílač pro tř.C. Za rok již splňoval podmínky pro tř.B a v roce 1968 složil zkoušky na třídu A. Postupně používal přijímače R-311, Ducati AR88 a Korting KST, k vysílání přibyly konvertory na vyšší pásma a několik koncových stupňů. V r. 1964, kdy se začalo politicky blýskat na lepší časy se mu podařilo v kasárnách 2. spojovacího pluku zřídit kolektivní stanici OK1KUH, jíž byl zodpovědný operátor. V této kolektivce za krátkou dobu (po r. 1969 v rámci normalizace musela být zrušena) působila řada výborných operátorů i techniků jako Peter Martiška OM3PA, Milan Rašík OK1HAP, Ivan Kosíř OK2MW, Ivan Říha OK1PR, Václav Svoboda OK1FAI, Jozef Masarovič OM5TF, Petr Pick OK1APY, Cyril Varinský VE3LB a další. Jednou z vlastností Vlasty vždy bylo zajímat se o vše nové a prakticky to vyzkoušet. Proto jakmile byl u nás po r.1990 povolen provoz Packet radio ihned začal za pomoci Ing.Grečnera OK1VJG a Tomáše OK1DXD budovat první nód v Jižních Čechách. Zavedení Packet rádia znamenalo v této době značný pokrok pro radioamatéry jako předchůdce internetu. V BBS byla možnost získávat mnoho nových poznatků a vyměnovat si operativně zkušenosti jak z techniky, tak z provozu. Dále PR provoz umožňoval DX-manům spojení s DX clustery a tím aktuální přehled o situaci na pásmech. Vlasta nejdříve uvedl do provozu nód na střeše paneláku kde bydlel pod značkou OK1AKD-2 s malým dosahem. Jakmile získal koncesi na nód OK0NJ vybudoval jej již za pomoci kamarádů z OK1KTA na Javorové Skále s propojením do OK a OE sítě. Ten jezdil několik let, často za težkých klimatických podmínek, udržovat v provozu. Po vykázání z Javorové skály nód přemístil s kolektivem OK1KTA na kopec Hýlačka u Tábora, kde jej dále spravoval Petr OK1AYU. Během paketové éry se Vlastovi podařilo také v r. 1994 unikátní spojení provozem PR s americkým raketoplánem ENDEAVOUR (W5RRR-1), které má potvrzené QSL. Pro provoz na KV si Vlasta postavil v r. 1980 populární tranceiver UW3DI s digitální stupnicí vlastní konstrukce. S tímto tcvrem úspěšně pracoval až do r. 1997, kdy si pořídil první tcvr YAESU FT757SX, který již umožňoval ovládání z počítače a provoz RTTY se kterým hned po postavení interface začal provozovat.V r. 1999 začala pro Vlastu nová významná éra jeho radioamatérského života, když se objevily na pásmech nové druhy digitálních provozů jako Hellschreiber a zejména PSK. Digitální druhy provozu jej plně zaujaly a intenzivně se jim začal věnovat. Spolu se Stanem OK1AIR se na přelomu století pohybovali v první desítce světového žebříčku v provozu Hellschreiber (HELL). 2.1. 2001 byl přijat s pořadovým číslem 033 do prvního světového klubu PODXS 070, který se zabýval výhradně provozem PSK, kde aktivně pracoval a získal řadu ocenění. Od 2001 založil a vedl rubriku Digimódy ve Slovenském časopisu RADIOŽURNÁL až do r. 2006. Jeho praktické články, popisy různých programů a jeho praktické zkušenosti přivedly k provozování digitálních druhů provozu řadu hamů v Čechách i na Slovensku. Vlasta také publikoval praktické články v několika číslech časopisu QRP klubu a souhrnný popis problematiky digimódů na dvou CD vydaných pod vedením OK1PD Českým radioklubem. Jeho články jsou dosud k dispozici i na webových stránkách na př. klubu EPC-CZ, OK1CJB, DX klubu. V poslední době se věnuje také technice SDR , postavil již 3 přijímače z nichž jeden má připojen v MF tcvru FT857.